Terčovník zední (Xanthoria parietina) patří mezi nejkrásnější lišejníky. Podle některých zdrojů je to nejvíce fotografovaný a obdivovaný lišejník. Když se na něj podíváte, zjistíte proč. Celé společenství má krásnou žlutooranžovou barvu, navíc se na něm krásně učí složení lišejníků, zejména tyto dobře viditelné části:
- fotobiont
- mykobiont
Fotobiont
Je v lišejníku taková ta „rostlinka“. To znamená, že v lišejníku najdete lístečky (někdy špatně rozpoznatelné), které zajišťují této symbióze přísun výživných látek skrze fotosyntézu. Fotobiont bývá tvořen nejčastěji řasou, ale také sinicemi. U terčovníku zadního se ne vždy podaří zachytit jen fotobiont, čili „rostlinku“, ale tady se to povedlo:
Mykobiont
Jak už název „myko“ napovídá, půjde o houbu v lišejníku. Lišejníky často obsahují houby, které nejsou pouhým okem viditelné, ale právě terčovník je jeden z těch, kde krásně uvidíte plodničky oranžovo-žlutých hub:
Další složky lišejníků:
Ono se to neví ještě úplně přesně, protože výzkum stále probíhá. Očekává se, že tam najdeme:
- bakterie
- mikroorganismy
- a mnoho dalšího
Proč je studium lišejníků důležité?
Symbiotický vztah mnoha lišejníkových stavebních prvků může působit synergicky: je možné, že lišejníky budou přírodní léčbou číslo jedna v budoucnosti. Možná mají protirakovinné, hepatoprotektivní a antivirové (antibiotické) účinky, ale pravděpodobně také podporují imunitu.
Zatím je pro léčbu oficiálně využíván pouze lišejník pukléřka islandská neboli „islandský lišejník“, jak jej seženete v lékárnách jako součást bonbonů proti kašli.
V naší škole se lišejníkům hodně věnujeme
Studujeme nové zdroje informací, a to právě pro jejich možné zdravotní benefity.
Dozvíte se o nich na studiu dvou oborů: Fytoterapie–bylinoznalství a Mykoterapie.
Zda se obory právě otevírají, zjistíte pod položkou menu Studijní obory.
Foto: Mgr. Daniela Pilařová, lokalita jižní Norsko